Trwa ładowanie...
Przejdź na

Długie suknie na Balu Dziennikarzy!

98
Podziel się:

Rusin, Olejnik, Malinowska, Torbicka i inne...

Długie suknie na Balu Dziennikarzy!

Podczas sobotniego _**Charytatywnego Balu Dziennikarzy**_ zauważyć można było zamiłowanie pań do długich, niemal balowych sukni. Postawiły na nie Ewa Wachowicz, Kinga Rusin, Katarzyna Kolenda-Zaleska, Karolina Malinowska, Monika Olejnik, Anna Popek, Grażyna Torbicka i Paulina Sykut.

Zobaczcie, jak się prezentowały. Poniżej sylwetka eleganckiej Rusin:

Oceń jakość naszego artykułu:
Twoja opinia pozwala nam tworzyć lepsze treści.
KOMENTARZE
(98)
gość
11 lat temu
urodził mi się synek w czoraj w nocy
gość
11 lat temu
bale, suknie ,drogie samochody ,apartamenty a człowiek za miesiąc uczciwej pracy zarabia 1500 zł i gdzie tu jest sprawiedliwość
gość
11 lat temu
J***Ć TĄ PARADĘ GWIAZD
gość
11 lat temu
wszystko pięknie ładnie elegancko ale chujowo !!
gość
11 lat temu
Karolina Malinowska ona jest dziennikarką nie wydaję mi się niech dzieci pilnuję a nie po salonach lata
Najnowsze komentarze (98)
fake hermes n...
11 lat temu
fake hermes jewelry Długie suknie na Balu Dziennikarzy! - PUDELEK.TV fake hermes necktie http://www.aldamainmuebles.com/images/replica-hermes-cape-cod.html
Souhlasedm s ...
11 lat temu
Souhlasedm s tezed prof. Cepla, že politicke9 srnaty by měly medt možnost rozhodovat, kdo bude jejich členem a kdo ne.O tom nened pochyb. Politicke9 srnaty však nemohou porušovat fastavu, zejme9na čl 6:"Politicke1 rozhodnuted vyche1zejed z vůle většiny vyje1dřene9 svobodnfdm hlasove1nedm. Rozhodove1ned většiny dbe1 ochrany menšin." Z čl 5 a 6 dastavy, čl 22 Listiny a 4 ZPS vyplfdve1, že politicke1 strana me1 povinnost(i) dodržovat vlastned demokraticke9 stanovy, ktere9 zaručujed jak vůli většiny, tak dbajed na ochranu menšin,a(ii) medt jistou faroveň demokraticke9ho fungove1ned srnaty, ktere1 umožňuje členům srnaty kandidovat na veřejne9 funkce za rovnfdch podmednekPro empirii, jak to vypade1 ve skutečnosti, viz opět odkazy v předspěvku z 18.9.2009 vfdše. Argument prof. Cepla, že neme1 smysl regulovat politicke9 srnaty, protože stranicke1 karie9ra je každope1dně "podmedněna absolutned věrnosted ste1vajedcedm nadředzenfdm" neobstojed.V situacedch, kdy(i) podpora "ste1vajedcedho nadředzene9ho" vyche1zed z podpory fiktivnedch členů, a kdy(ii) "ste1vajedced nadředzenfd" porušuje stanovy srnaty,může lepšed regulace skutečně he1jit fungove1ned demokraticke9ho pre1vnedho ste1tu. Může bfdt užitečne9 srovnat ze1konnou fapravu hlasovacedch pre1v a pre1va menšin v politickfdch strane1ch a fapravu těchto pre1v v akciovfdch společnostech.Veřejnfd ze1jem o ře1dnou evidenci hlasovacedch pre1v a dodržove1ned stanov je vyššed, pokud se jedne1 o politickou stranu, než když se jedne1 o akciove9 společnosti.Ze1konne1 faprava těchto ze1kladnedch "demokratickfdch" pre1v a pre1v menšin svědčed o prave9m opaku. Viz napředklad pre1va menšin a hlasovaced pre1vo v akciovfdch společnostech (např.: , a ). Tato regulace je nezbytne1 pro ře1dne9 fungove1ned akciovfdch společnosted. Kladu si ote1zku, jakfdm způsobem se mohou ne1roky na ře1dnou členskou evidenci politickfdch stran bez fiktivnedch členů "velmi snadno změnit v tiche9 ředzened stran ste1tem; a
Souhlasedm s ...
11 lat temu
Souhlasedm s tezed prof. Cepla, že politicke9 stnray by měly medt možnost rozhodovat, kdo bude jejich členem a kdo ne.O tom nened pochyb. Politicke9 stnray však nemohou porušovat fastavu, zejme9na čl 6:"Politicke1 rozhodnuted vyche1zejed z vůle většiny vyje1dřene9 svobodnfdm hlasove1nedm. Rozhodove1ned většiny dbe1 ochrany menšin." Z čl 5 a 6 dastavy, čl 22 Listiny a 4 ZPS vyplfdve1, že politicke1 strana me1 povinnost(i) dodržovat vlastned demokraticke9 stanovy, ktere9 zaručujed jak vůli většiny, tak dbajed na ochranu menšin,a(ii) medt jistou faroveň demokraticke9ho fungove1ned stnray, ktere1 umožňuje členům stnray kandidovat na veřejne9 funkce za rovnfdch podmednekPro empirii, jak to vypade1 ve skutečnosti, viz opět odkazy v předspěvku z 18.9.2009 vfdše. Argument prof. Cepla, že neme1 smysl regulovat politicke9 stnray, protože stranicke1 karie9ra je každope1dně "podmedněna absolutned věrnosted ste1vajedcedm nadředzenfdm" neobstojed.V situacedch, kdy(i) podpora "ste1vajedcedho nadředzene9ho" vyche1zed z podpory fiktivnedch členů, a kdy(ii) "ste1vajedced nadředzenfd" porušuje stanovy stnray,může lepšed regulace skutečně he1jit fungove1ned demokraticke9ho pre1vnedho ste1tu. Může bfdt užitečne9 srovnat ze1konnou fapravu hlasovacedch pre1v a pre1va menšin v politickfdch strane1ch a fapravu těchto pre1v v akciovfdch společnostech.Veřejnfd ze1jem o ře1dnou evidenci hlasovacedch pre1v a dodržove1ned stanov je vyššed, pokud se jedne1 o politickou stranu, než když se jedne1 o akciove9 společnosti.Ze1konne1 faprava těchto ze1kladnedch "demokratickfdch" pre1v a pre1v menšin svědčed o prave9m opaku. Viz napředklad pre1va menšin a hlasovaced pre1vo v akciovfdch společnostech (např.: , a ). Tato regulace je nezbytne1 pro ře1dne9 fungove1ned akciovfdch společnosted. Kladu si ote1zku, jakfdm způsobem se mohou ne1roky na ře1dnou členskou evidenci politickfdch stran bez fiktivnedch členů "velmi snadno změnit v tiche9 ředzened stran ste1tem; a
V te9to disku...
11 lat temu
V te9to diskusi fiugurjed dva proble9my. Prvned proble9m je soudned vymahatelnost dodržove1ned stanov politicke9 strany (a jine1 rozhodnuted).Dovoluji si dva komente1ře k tomuto proble9mu: (i) soudned vymahatelnost je zaručena ve čl. 36 odst. 1 LZPS a čl. 4 dastavy, pokud dojdeme k ne1zoru, že strany jsou povinne9 dodržovat sve9 stanovy. (ii) může bfdt fažitečne9 porove1vat německou fastavu čl. 21, odst. 1, s českou fastavou, čl. 5 a de1le nemeckfd ze1kon PartG se ZPS. (iii) soudned vymahatelnost pre1v vyplfdvajedced ze stanov (srovne1vejte ze1kon o občanskfdch sdružened) však nened dostačujedced, pokud stanovy nejsou demokraticke9. Je proto nutne9 prodiskutovat ze1konne9 a demokraticke9 fungove1ned politicke9 strany, např. ne1roky na regule9rnost vnitrostranickfdch voleb. V parlamentnedch volbe1ch jsou mande1ty rozdělenene9 podle počtu občanů s hlasovacedm pre1vem v jednotlivfdch krajedch. Ve vnitrostranickfdch volbe1ch jsou mande1ty nebo delege1ti obvykle přiděleni podle počtu členů v jednotlivfdch ze1kladnedch organizacedch. Rozdedl mez parlamentnedmi volbami a vnitrostranickfdmi volbami je ten, že je poměrně složite9 vytve1řet fiktivned občany a tedm zvfdšit počet mande1tů v kraji, je ale snadne9 vytve1řet fiktivned členy strany a tedm zvfdšit počet delege1tů ze1kladnedch organizaced. Vzhledem k tomu, že vnitrostranicke9 volebned podvody dosud nebyly trestane9, a ze1roveň de1vajed předstup k veřejnfdm i stranickfdm funkcedm, lze očeke1vat, že vnitrostranicke9 volebned podvody se dějed poměrně často (viz odkazy v me9m komente1ři vfdše). Zde se opre1vněně může mluvit o riziku vzniku vůdcovske9 straně . Možne1 proto čl. 22 LZPS nemluved o svobodne9 soutěži politickfdch stran, ale o svobodne9 soutěži politickfdch sil. Proto je v LZPS zakotveno pre1vo na předstup k volenfdm funkcedm za rovnfdch podmednek (čl 21, odst 4), což zahrnuje i pre1vo na demokraticky sestavene9 kandide1tned listiny politickfdch stran. Srovne1vejte vfdše uvedenou ze1
I really apea...
11 lat temu
I really apearcipte free, succinct, reliable data like this.
V te9to disku...
11 lat temu
V te9to diskusi fuirgujed dva proble9my. Prvned proble9m je soudned vymahatelnost dodržove1ned stanov politicke9 strany (a jine1 rozhodnuted).Dovoluji si dva komente1ře k tomuto proble9mu: (i) soudned vymahatelnost je zaručena ve čl. 36 odst. 1 LZPS a čl. 4 dastavy, pokud dojdeme k ne1zoru, že strany jsou povinne9 dodržovat sve9 stanovy. (ii) může bfdt fažitečne9 porove1vat německou fastavu čl. 21, odst. 1, s českou fastavou, čl. 5 a de1le nemeckfd ze1kon PartG se ZPS. (iii) soudned vymahatelnost pre1v vyplfdvajedced ze stanov (srovne1vejte ze1kon o občanskfdch sdružened) však nened dostačujedced, pokud stanovy nejsou demokraticke9. Je proto nutne9 prodiskutovat ze1konne9 a demokraticke9 fungove1ned politicke9 strany, např. ne1roky na regule9rnost vnitrostranickfdch voleb. V parlamentnedch volbe1ch jsou mande1ty rozdělenene9 podle počtu občanů s hlasovacedm pre1vem v jednotlivfdch krajedch. Ve vnitrostranickfdch volbe1ch jsou mande1ty nebo delege1ti obvykle přiděleni podle počtu členů v jednotlivfdch ze1kladnedch organizacedch. Rozdedl mez parlamentnedmi volbami a vnitrostranickfdmi volbami je ten, že je poměrně složite9 vytve1řet fiktivned občany a tedm zvfdšit počet mande1tů v kraji, je ale snadne9 vytve1řet fiktivned členy strany a tedm zvfdšit počet delege1tů ze1kladnedch organizaced. Vzhledem k tomu, že vnitrostranicke9 volebned podvody dosud nebyly trestane9, a ze1roveň de1vajed předstup k veřejnfdm i stranickfdm funkcedm, lze očeke1vat, že vnitrostranicke9 volebned podvody se dějed poměrně často (viz odkazy v me9m komente1ři vfdše). Zde se opre1vněně může mluvit o riziku vzniku vůdcovske9 straně . Možne1 proto čl. 22 LZPS nemluved o svobodne9 soutěži politickfdch stran, ale o svobodne9 soutěži politickfdch sil. Proto je v LZPS zakotveno pre1vo na předstup k volenfdm funkcedm za rovnfdch podmednek (čl 21, odst 4), což zahrnuje i pre1vo na demokraticky sestavene9 kandide1tned listiny politickfdch stran. Srovne1vejte vfdše uvedenou ze1
V te9to disku...
11 lat temu
V te9to diskusi fuirgujed dva proble9my. Prvned proble9m je soudned vymahatelnost dodržove1ned stanov politicke9 strany (a jine1 rozhodnuted).Dovoluji si dva komente1ře k tomuto proble9mu: (i) soudned vymahatelnost je zaručena ve čl. 36 odst. 1 LZPS a čl. 4 dastavy, pokud dojdeme k ne1zoru, že strany jsou povinne9 dodržovat sve9 stanovy. (ii) může bfdt fažitečne9 porove1vat německou fastavu čl. 21, odst. 1, s českou fastavou, čl. 5 a de1le nemeckfd ze1kon PartG se ZPS. (iii) soudned vymahatelnost pre1v vyplfdvajedced ze stanov (srovne1vejte ze1kon o občanskfdch sdružened) však nened dostačujedced, pokud stanovy nejsou demokraticke9. Je proto nutne9 prodiskutovat ze1konne9 a demokraticke9 fungove1ned politicke9 strany, např. ne1roky na regule9rnost vnitrostranickfdch voleb. V parlamentnedch volbe1ch jsou mande1ty rozdělenene9 podle počtu občanů s hlasovacedm pre1vem v jednotlivfdch krajedch. Ve vnitrostranickfdch volbe1ch jsou mande1ty nebo delege1ti obvykle přiděleni podle počtu členů v jednotlivfdch ze1kladnedch organizacedch. Rozdedl mez parlamentnedmi volbami a vnitrostranickfdmi volbami je ten, že je poměrně složite9 vytve1řet fiktivned občany a tedm zvfdšit počet mande1tů v kraji, je ale snadne9 vytve1řet fiktivned členy strany a tedm zvfdšit počet delege1tů ze1kladnedch organizaced. Vzhledem k tomu, že vnitrostranicke9 volebned podvody dosud nebyly trestane9, a ze1roveň de1vajed předstup k veřejnfdm i stranickfdm funkcedm, lze očeke1vat, že vnitrostranicke9 volebned podvody se dějed poměrně často (viz odkazy v me9m komente1ři vfdše). Zde se opre1vněně může mluvit o riziku vzniku vůdcovske9 straně . Možne1 proto čl. 22 LZPS nemluved o svobodne9 soutěži politickfdch stran, ale o svobodne9 soutěži politickfdch sil. Proto je v LZPS zakotveno pre1vo na předstup k volenfdm funkcedm za rovnfdch podmednek (čl 21, odst 4), což zahrnuje i pre1vo na demokraticky sestavene9 kandide1tned listiny politickfdch stran. Srovne1vejte vfdše uvedenou ze1
V te9to disku...
11 lat temu
V te9to diskusi fuirgujed dva proble9my. Prvned proble9m je soudned vymahatelnost dodržove1ned stanov politicke9 strany (a jine1 rozhodnuted).Dovoluji si dva komente1ře k tomuto proble9mu: (i) soudned vymahatelnost je zaručena ve čl. 36 odst. 1 LZPS a čl. 4 dastavy, pokud dojdeme k ne1zoru, že strany jsou povinne9 dodržovat sve9 stanovy. (ii) může bfdt fažitečne9 porove1vat německou fastavu čl. 21, odst. 1, s českou fastavou, čl. 5 a de1le nemeckfd ze1kon PartG se ZPS. (iii) soudned vymahatelnost pre1v vyplfdvajedced ze stanov (srovne1vejte ze1kon o občanskfdch sdružened) však nened dostačujedced, pokud stanovy nejsou demokraticke9. Je proto nutne9 prodiskutovat ze1konne9 a demokraticke9 fungove1ned politicke9 strany, např. ne1roky na regule9rnost vnitrostranickfdch voleb. V parlamentnedch volbe1ch jsou mande1ty rozdělenene9 podle počtu občanů s hlasovacedm pre1vem v jednotlivfdch krajedch. Ve vnitrostranickfdch volbe1ch jsou mande1ty nebo delege1ti obvykle přiděleni podle počtu členů v jednotlivfdch ze1kladnedch organizacedch. Rozdedl mez parlamentnedmi volbami a vnitrostranickfdmi volbami je ten, že je poměrně složite9 vytve1řet fiktivned občany a tedm zvfdšit počet mande1tů v kraji, je ale snadne9 vytve1řet fiktivned členy strany a tedm zvfdšit počet delege1tů ze1kladnedch organizaced. Vzhledem k tomu, že vnitrostranicke9 volebned podvody dosud nebyly trestane9, a ze1roveň de1vajed předstup k veřejnfdm i stranickfdm funkcedm, lze očeke1vat, že vnitrostranicke9 volebned podvody se dějed poměrně často (viz odkazy v me9m komente1ři vfdše). Zde se opre1vněně může mluvit o riziku vzniku vůdcovske9 straně . Možne1 proto čl. 22 LZPS nemluved o svobodne9 soutěži politickfdch stran, ale o svobodne9 soutěži politickfdch sil. Proto je v LZPS zakotveno pre1vo na předstup k volenfdm funkcedm za rovnfdch podmednek (čl 21, odst 4), což zahrnuje i pre1vo na demokraticky sestavene9 kandide1tned listiny politickfdch stran. Srovne1vejte vfdše uvedenou ze1
gość
11 lat temu
Te nasze "gwiazdy" wygladaja jak wiejskie baby.Zero klasy I wdzieku.
gość
11 lat temu
no rzeczywiście dziwne że były w balowych sukniach na balu
mak
11 lat temu
to reżimowi dziennikarze i POsłuszni
gość
11 lat temu
Bale, pokazy,fety - tylko dla lansu. Ciekawe, ile dali z własnej kieszeni?
gość
11 lat temu
Rusin wygląda jak ksiądz w pokutnej szacie na Wielki Post.
gość
11 lat temu
Najlepsza Popek
...
Następna strona